Letošní první vandr. Standa - Melech, Klauz, Starý Vlk Oťas, Džamucha, Pepíno, já. V Havl. Brodě se k nám přidává Haukula. Sestava, která slibuje klidnej vandr. Cíl cesty - údolí řeky Krounky. Tady jsme ještě nebyli.
Den první:
Ve vlaku jsme dostali Jízdenku pro hodné děti a s tou jsme dojeli až do Otradova. Je večer, sedíme v místní restauraci, domorodci nás mají rádi, Haukulu ne. Oťas místo rumu dostává čokoládu. Nějakou energii musíš mít, když nechceš rum,povídá místní Pepa. Venku prší. Noc v hospodě v tanečním sále.
Den druhý:
Ráno vyrážíme do údolí. Chválíme trasu, kterou jsme vybrali. V Kutříně se hospodskej diví, když po dvou pivech odcházíme. Jste nějaký divný. Když je hezky, sedíte v hospodě, teď začíná pršet, v televizi dávají fotbal a vy jdete pryč. Zůstaňte přes noc, spát můžete na seně. Díky, ale my jdem. Čeká nás Šilinkův Dvůr, kde lavinuje pivo. Dál podél řeky, někdo po žebřících a řetězech, někdo brodí suchou, někdo mokrou nohou. Ještě za světla docházíme do Předhradí. Na hradě Rychmburk nás nechtějí, že prý se tady čeká na umístěnku 20 let a tak jdeme do hospody. Sedíme a moc nemluvíme. Music Box naplno a není slyšet vlastního slova. Mladí nám poroučejí kořalku. Jsme jim sympatický. Spát jdeme do altánku v parku před hospodou. Opět začíná pršet. Dírama ve střeše prší i na některé z nás.
Den třetí:
K ránu přestává pršet a začíná lejt. Klauz, který leží na kraji, je totálně na žmach. Balí spacák a sebe do celty a odchází v 5 hodin na vlak. My jsme vydrželi až do devíti a balíme taky. Třeba něco pojede. Jelo, ale nezastavilo. No nic, pokračujeme dál. Ve Žďárci, kde v kapličce čepují pivo, si dáváme poslední dvě, sedáme do vlaku a jedeme domů. Unavení, ale odpočinutí.
Poděkování:
Ve vlaku jsme dostali "Jízdenku pro hodné děti" a s tou jsme projeli z Rantířova až do Otradova, stanice Krouna. Děkujeme drahým Českým drahám a milé průvodčí.